Všem oddělením kontroly a hodnocení -- pozor! Pozorujeme neustálou snahu o bezchybnost, nemožnost zastavit se u "dostatečně dobrého" a přísné vázání vlastní hodnoty na výsledky. Naším úkolem je oslabit sevření tohoto vzorce, aby vysoké standardy sloužily životu, místo aby jej ovládaly.

Situace

• Myšlenky: "pokud to není dokonalé, je to špatné", "chyba = katastrofa".
• Chování: nekonečné vylepšování, potíže s delegováním, prokrastinace ze strachu z nedokonalého výsledku.
• Emoce: úzkost, vina, chronická nespokojenost i při objektivně dobrém výsledku.

Cíle operace

1. Rozlišit zdravé a toxické standardy

   • Určit oblasti, kde jsou skutečně potřeba velmi vysoké standardy (bezpečnost, kritická rozhodnutí).
   • V ostatních oblastech předem zavést kategorii "dostatečně dobré".

2. Předefinovat chyby

   • Přesouvat chyby z rubriky "stud/selhání" do rubriky "data pro nastavení".
   • Zaznamenávat konkrétní závěry místo globálních nálepek "jsem špatný".

3. Cvičit kontrolovanou nedokonalost

   • Vědomě odevzdávat část úkolů na úrovni 80--90 % úsilí a sledovat skutečné důsledky.
   • Všímat si, že svět "nedokonalé" snese častěji, než předpovídá vnitřní kritik.

4. Oddělit osobnost od úspěchu

   • Připomínat si: "jsem víc než výsledky práce/studia".
   • Rozvíjet jiné zdroje vlastní hodnoty: vztahy, odpočinek, tvorba bez KPI.

Syndrom premiantství vypaluje zdroje a slibuje bezpečí a uznání. Postupným oslabováním jeho pravidel lze zachovat odpovědnost a kvalitu tam, kde je to důležité, a vrátit si právo na chybu a život mimo nekonečnou zkoušku.