Všem emocionálním a hormonálním službám — pozor! Pozorujeme příznaky poporodní deprese: přetrvávající pokles nálady po porodu, pocity viny, prázdnoty a vyčerpání. To není slabost ani "špatné mateřství" — to je systémový stav, do kterého jsou zapojeny hormony, mozkové sítě a sociální prostředí. Naším úkolem je vrátit oporu a spojení.

Situace

• Nálada: smutek, zoufalství, podrážděnost.
• Myšlenky: "jsem špatná matka", "nezvládám to".
• Tělo: únava, poruchy spánku a chuti k jídlu.
• Chování: uzavírání se, obtíže s radostí a vazbou k dítěti.

Cíle operace

1. Uznat stav

   • Pojmenovat, co se děje: "Možná mám poporodní depresi a ta se léčí".
   • Oddělit nemoc od osobnosti: nejste "špatná", jste přetížená a potřebujete pomoc.

2. Zapojit vnější podporu

   • Sdělit lékaři/psychiatrovi/psychoterapeutovi příznaky (nejen pediatrovi dítěte).
   • Žádat blízké o konkrétní pomoc: vystřídat, uvařit, dát si pospat.

3. Chránit základní potřeby

   • Zorganizovat alespoň minimální spánek (spát, když spí dítě, tam kde je to reálné).
   • Hlídat jídlo a pití jako palivo pro nervový systém.

4. Normalizovat pocity

   • Dovolit si ambivalenci: milovat dítě a zároveň být unavená, zlobit se, chtít pauzu.
   • Sledovat nebezpečné myšlenky (o sebepoškozování nebo ublížení dítěti) a při jejich výskytu ihned vyhledat pomoc.

Naším úkolem není stát se "dokonalou matkou", ale vrátit se k živé, dostatečně stabilní. Deprese zkresluje obraz, ale neruší vaši hodnotu. Při systémové podpoře se vnitřní rovnováha může obnovit.