Milý zahradníku, klaustrofobie je jako mít skleník, který by měl pomáhat rostlinám růst, ale místo toho se vnímá jako dusivá klec. Vyhýbáte se vstupu, i když je tam to, co vaše zahrada potřebuje. Naším úkolem je znovu se naučit vstupovat do tohoto skleníku s dostatkem vzduchu.

Uvidět strukturu

• Stěny blízko, dveře ne vždy zjevné, zvuky zvenku tlumené.
• Vzpomínka na minulou "bouři" paniky a tělo ji očekává pokaždé znovu.
• Kvůli tomu připravujete sebe i zahradu o pohodlí tepla a ochrany.

Nejprve pootevřít okno

• Nejprve lze prostě přijít ke skleníku, nahlédnout dovnitř, otevřít dveře a postát na prahu.
• Všímat si, že vzduch proudí, nikoli stojí, a že východ zůstává nablízku.

Krátké návštěvy

• Vstoupit dovnitř na 10--30 sekund, zalít jednu rostlinu a odejít.
• Postupně prodlužovat dobu, jako byste zvykali křehký klíček na nové podmínky.

Přepisování zahradní paměti

• Po každé krátké "výpravě" zaznamenat: "byl jsem uvnitř a vyšel", nejen úroveň strachu.
• Dovolit si hrdost na tyto kroky stejně jako na vypěstovanou úrodu.

Klaustrofobie proměňuje užitečné "skleníky" života v děsivé klece. S opatrnými přístupy, krátkými návštěvami a oporou v dechu je však lze vrátit do arzenálu míst, kde vaše zahrada roste, místo aby se dusila.